Písaniu sa venuje odmalička, vyhľadáva menej známych umelcov a očarili ju diela spisovateľa Johna Greena. Zaujíma sa nielen o umenie a v budúcnosti by si chcela otvoriť vlastnú pekáreň. Predstavujeme vám študentku psychológie, blogerku a redaktorku časopisu Art Up Kateřinu Gálovú.

1. Čo ťa priviedlo k písaniu pre Art Up?
Už od detstva som písala poviedky a potom som si založila blog, na ktorý prispievam. Bola som vo Facebookovej skupine, kde teraz už šéfredaktorka Romča napísala, že rozmýšľa o projekte zameranom na písanie článkov o umení. Nápad sa mi páčil, pridala som sa a som rada, pretože mi to prinieslo cenné skúsenosti.

2. O čom píšeš?
Do časopisu prispievam podľa zvolenej témy. Časopis Art Up je o umení a kultúre a tomu prispôsobujem svoje texty. Zároveň ich prepájam s niečím, o čo sa zaujímam. Nepatrím medzi ľudí, ktorí dostanú tému a napíšu o nej. Jeden z mojich prvých článkov bol o mexickej maliarke Fride Kahlo. Robila som tiež rozhovor s mojou obľúbenou básnířkou Xabyssus. Na blog som písala o koncertoch a kultúrnych akciách a teraz tam pridávam texty hlavne o cestovaní.

3. Kam cestuješ?
Naposledy som bola v hlavnom meste Nórska, v Osle. Teraz som mala kúpené letenky do Bruselu a Milána ale pandémia mi nedovolí vycestovať a v lete mám odlietať na Kanárske ostrovy, uvidíme, či sa to podarí. Baví ma cestovať aj po Česku. V septembri minulého roka som napríklad bola v Mariánskych lázních za babičkou. 

4. Aké kultúrne akcie máš rada?
Mám rada koncerty ale bavia ma aj výstavy a múzeá. Snažím sa vyhľadávať skôr menších umelcov, ktorí začínajú, pretože je to niečo nové a teda aj zaujímavé.Medzi mojich obľúbencov patrí napríklad fotograf a zároveň cestovateľ Ivo Jelínek. Tiež sa mi páči tvorba Ondřeje Halaburku z Liberca, ktorý sa venuje kresbe, fotografii a modelárstvu.

5. Aké dielo, či už knižné, hudobné, filmové alebo divadelné ťa najviac zasiahlo?
V posledných rokoch ma najviac zasiahol autor John Green. Nemôžem si od neho vybrať len jednu knihu, pretože každá je niečím iná, výnimočná. Mám tiež rada detektívky spisovateľa Daniela Colea a jeho napínavé až morbídne knihy Hadrový panák a Loutkář.

6. Hľadáš v umení odraz seba, odreagovanie alebo niečo iné?
Pri umení oddychujem, obohacujem sa a spoznávam nových ľudí. Baví ma sa o umení diskutovať, je to podľa mňa skvelá téma na rozhovor.

7. Čo je tvojim cieľom pri písaní textov?
Za dôležité považujem zaujať čitateľa a potom mu odovzdať  niečo z mojich skúseností, ukázať môj pohľad. Študujem psychológiu a vždy ma zaujímalo ako sa na jednu vec pozerajú rôzne skupiny ľudí, pretože každý svet vníma trochu inak.

8. Máš obľúbeného psychológa?
S každým psychológom v niečom súhlasím a niečom až tak nie. Medzi tých, ktorých mám najradšej patrí Maslow a jeho pyramída potrieb. V tom sa dokážem nájsť. Naopak, nestotožňujem sa s behavioristami. Oni tvrdia, že sa rodíme prázdny a človeka ovplyvňuje iba prostredie a výchova. Keď  nad niečím človek rozmýšľa, počúva v hlave svoj vnútorný hlas no oni tvrdia, že tam ten hlas nie je. Nerozumiem a nesúhlasím s ich teóriou.

9. S čím sa spája tvoja najlepšia spomienka?  
Povedala by som, že najlepšie boli moje osemnáste narodeniny. Prišla za mnou moja mamina, ktorá mi vždy dáva dokonale premyslené darčeky a povedala, že ideme do Prahy. Spolu s ňou a s jej priateľom sme prišli na letisko. Zobrali kufor a mamina ma zaviedla do haly, kde mi dala mapu Sydney a vytlačený poukaz na ročný pobyt do Austrálie na štúdium, kde som chcela ísť. Problém bol v tom, že som vtedy od kamarátky dostala zajaca a mala som priateľa. To je niečo, čo človeka drží tam, kde je. Rozplakala som sa. Keď som sa trochu upokojila, prišiel za nami maminin priateľ s druhým kufrom so slovami, že na rok do Austrálie neletím a ideme spolu na dovolenku.  Bolo to veľmi emotívne a zároveň pekné.

10. Čo podľa teba spôsobí, že sa z nejakého dňa stane úspešný deň?
Potrebujem vstať správnou nohou, takže mnoho záleží od toho, ako sa zobudím. Zlý spánok ovplyvní  celý môj deň a nikomu by som nepriala, aby ma vtedy stretol, viem byť naozaj nepríjemná. Je to tiež o počasí, všetci máme dobrú náladu keď svieti slnko. Počas úspešného dňa je však najdôležitejšie, akých ľudí stretnem. Čas strávený so správnymi ľuďmi ma obohatí najviac.

Lucia Brozmannová


Lucia Brozmannová, nová členka týmu Art Up. Dvaceti jedna letá slečna ze slovenské Žiliny studuje v Bratislavě druhý rok obor žurnalistiky. Před žurnalistikou chodila na gymnázium a ve volném čase se věnuje boxu, amatérskému focení a ráda chodí na různé koncerty. Zde s můžete přečíst odpovědi na pár otázek, abyste se s naší novou redaktorkou více seznámili.

1. Co tě přivedlo k psaní? Škola nebo něco jiného?
Ono to byla spíš náhoda, napsala jsem slohovou práci ve škole a učitelka si mě zavolala a řekla mi, že je to celkem dobré, a že by se to dalo použít do nějaké soutěže. Mně to bylo celkem jedno a potom za mnou právě přišla s tím, že mám známku na rozmezí – mezi jedničkou a dvojkou nebo dvojkou a trojkou, nevím, a řekla mi, že jestli si to chci vylepšit, tak mám napsat prostě něco do té soutěže. Tak jsem to napsala a náhodou jsem vyhrála první místo, a tak jsem z toho byla celkem překvapená. Potom přišly další soutěže, do kterých mě  přihlásila a podařilo se mi umístit na takových těch vyšších příčkách. Takže tohle mě k tomu tak nějak přivedlo.

2. Tvoříš i někde jinde než do časopisu Art Up? Nějaký blog, jiný časopis apod.
No, já jsem měla stáž, nejdřív v časopisu Týden, a potom jsem přispívala tak nějak, jak to přišlo, že vlastně ani v tom Art Up ještě nemám nic zveřejněného, protože jsem tam jakoby nováček. Takže uvidím, zatím tedy takto.

3. Přispíváš do časopisu Art Up, jak ses k tomuto projektu dostala?
Našla jsem to náhodou. Nevím, kde to bylo, ale myslím, že mi to donesla kamarádka s tím, že to našla v kavárně nebo v nějakém podniku. Tam sito koupila a ukazovala mi to. Mě to celkem zaujalo, tak jsem si to potom našla klasicky na Instagramu a celkem se mi to zalíbilo, tak jsem se rozhodla, že napíšu, že to zkusím. No a vyšlo to.

4. Co máš v plánu do budoucna? Máš v plánu vytvořit něco čistě svého nebo plánuješ pouze přispívat texty do časopisů?
Já bych chtěla i v budoucnu pracovat pro noviny nebo pro časopis, takže nejsem asi ten typ na blogování. Neumím si představit, co bych tam psala. Je to super, ráda to čtu a mám i nějaké oblíbené bloggery, ale není to úplně pro mě.

5. Říkala jsi, že fotíš. Chtěla by ses s tvorbou posunout na profesionální úroveň, udělat si kurz apod.?
To bych opravdu chtěla, chtěla bych si udělat nějaký kurz, až si na to našetřím a tomu bych se chtěla věnovat. Ne, že samostatně, ale když je článek, tak mám velmi ráda, když jsou tam i hezké fotografie. Hlavně u reportáží se mi líbí, když je tam i ta grafická stránka pěkně zpracovaná, takže bych si chtěla svoje články doplňovat fotografiemi.

6. Pokud bys chtěla fotit i mimo časopis, na co by ses zaměřila? Akce, svatby, portréty?
Mě by bavily akce, ale ne úplně svatby, ale spíš protesty nebo něco takového. Něco jako reportážní  fotografie, zachytit, jak se něco děje. Možná i koncerty a něco takového.

7. Co pro tebe znamená slovo umění?
Pro mě je umění něco takového, že hledám, jiný pohled na svět, a že mi to otvírá oči. Něco si přečtu, zamyslím se řeknu si, že je to super. Umění je pro mě spíš na zamyšlení. A to hledám v každém typu umění – v hudbě, v divadle, v knihách. Mám ráda, když mi to dá přidanou hodnotu, že nejen zábava, ale i to, že si změním pohled na svět.

8. Co bys chtěla předat svým čtenářům?
Já bych možná chtěla, aby se zamysleli nebo aby si připustili, že existuje i jiný názor než jen ten jejich. Nechci měnit jejich názor, jde mi o zamyšlení.

9. Kde se se svojí tvorbou vidíš za 20-25 let? Máš nějaký plán nebo tajný sen?
Tak můj takový tajný sen, ale doufám, že to vyjde, protože jestli to nevyjde, tak pokud si někdo bude za 20 let číst tento rozhovor a já si řeknu, že „božéééé, to mi vůbec nevyšlo“ (*smích*). Já mám takový tajný sen psát pro český časopis Respekt. Já ho úplně miluju, mám tam takové autory, že se těším, když to vyjde každý týden a já to vždy čtu. Strašně bych se chtěla poznat s těmi autory a psát pro ně.

10. Nějaké další kreativní práce?
Píšu povídky, ale to píšu spíš pro sebe a ukazuju to spolužačce a kámošovi, jinak to nezveřejňuji. Myslím si, že je tam ještě spousta práce, aby to bylo takové, jaké si to já představuju. Oni třeba i řeknou, že je to celkem fajn, ale já si přečtu od někoho nějakou práci nebo povídku, od mého oblíbeného autora, tak už si představuju, že já bych tak měla psát. Vždy si to porovnávám s nimi a nejsem spokojená s tím, jak to zatím vypadá.

11. Co momentálně děláš během dnů doma?
Teď hodně čtu, potom dělám i nějaké věci do školy, protože to funguje tak, že nám zadávají práce. A ještě jsem vytáhla činky, které jsem odklidila velmi dávno, protože mi dost chybí box, tak se snažím nějak cvičit doma, ale moc mě to nebaví. Ale pak by bylo velmi těžké se vracet k tomu boxu, kdybych teď jen měsíc seděla doma a nic nedělala. A koukám i na filmy. Nejsem sice úplně filmový typ a neumím se moc koukat na film doma, protože mě spousta věcí rozptyluje, tak jdu raději do kina, ale teď jsem viděla i víc filmů.

12. Boxuješ, jak dlouho a co tě k tomu přivedlo?
Boxuju už 4 roky, nejdřív mě to nebavilo a chodila jsem trénovat hlavně kvůli kamarádce, které nechtěla chodit sama. Nakonec to dopadlo tak, že si našla přítele, který jí box zakázal a já boxuju až dodnes. Taky ráda sleduju zápasy a mezi moje oblíbené zápasnice patří určitě Monika Chocholíková nebo Lucia Szabová.

13. Vypíchla bys nějakého oblíbeného umělce?
George Orwell. Protože je podle mě výborný spisovatel, ale i jako člověk si myslím, že kdyby ještě žil, tak by mi velmi sedl i názorově, je mi velmi blízký.

14. Co bys vzkázala čtenářům tohoto rozhovoru v momentální situaci?
No asi, aby byli doma. Aby se koukli na super filmy, které jsou online, pustili si super hudbu, nějaké koncerty. Spousta koncertů je online.

Kateřina Gálová